Abstrakt
Pohyb je základní biologická potřeba, která není-li kultivována, zaniká. Jedním z podstatných důsledků hypokinézy u dětí je nízká dovednostní úroveň - nízká pohybová gramotnost současné populace.
Podstatná část současné populace neumí řadu dříve běžných pohybových aktivit a tím významně omezuje možnosti sestavit pro děti zajímavý pohybový program. Navíc u ""špatně"" prováděného pohybu lze jen omezeně počítat s kladnými prožitky, které jsou často rozhodujícím, motivačním prvkem v případě pohybových aktivit dětí.
Nízká pohybová gramotnost znamená vyšší energetickou náročnost pohybu a v důsledku toho pak rychlejší nástup únavy. Nezanedbatelná je i ta skutečnost, že nedostatečná pohybová gramotnost zvyšuje riziko zranění a tudíž i obavy realizovat tyto aktivity ve školním i mimoškolním prostředí.
Základním prostředkem snížení pohybového deficitu je zvýšení úrovně pohybových dovedností dětské populace. Toto je v prvé řadě problém formy a způsobu nabídky akceptovatelných pohybových aktivit jak v prostředí školy tak i mimo ni.
Prvotním krokem je patřičná edukace jak organizátorů pohybové intervence, tak i účastníků. Zásadní podmínkou je spolupráce rodičů a školy při formování vztahu dítěte k pohybovým aktivitám.
Nabízené pohybové aktivity pak musí respektovat aktuální stupeň rozvoje dítěte a ekonomické a sociální podmínky, ve kterých žije. Podstatná je také kvalita a dostupnost prostředí, ve kterém se dané pohybové aktivity realizují.