Učit nebo neučit písmena v předškolním věku ? Aneb hodnocení efektivity intervence v oblasti raných gramotnostních dovedností
Abstrakt
Příspěvek představuje výsledky dvouleté intervenční studie efektivity tréninku klíčových dovedností pro rozvoj počátečního čtení a psaní. Shodně (i různých evropských jazycích) identifikuje výzkum dva klíčové předpoklady pro rozvoj počátečního čtení a psaní v alfabetických pravopisných systémech (Caravolas et al 2012): dovednost vědomě manipulovat se slovy na úrovni fonémů (fonematické povědomí) a znalost písmen abecedy.
Tyto dvě dovednosti a jejich vztah k rozvoji počátečního čtení a psaní sledovala naše intervenční studie (cca 160 dětí z českých mateřských škol ve věku 4, 5 let na počátku studie.) V rámci studie byly děti rozděleny do tří skupin tak, aby odlišnou formou postupovaly 10 týdnů trvající trénink fonematického povědomí a znalosti písmen. Jedna skupina dětí nepodstoupila trénink ani v jedné ze sledovaných dovedností.
V rámci studie dokládáme efektivitu obou forem tréninku (trénink fonematického povědomí a trénink znalosti písmen) ve vztahu k rozvoji obou pre-gramotnostních dovedností i ve vztahu k počátečním gramotnosti a to ve dvou časových rovinách: bezprostředně po skončení tréninku a v odstupu 8 měsíců. Výsledky naší studie dokládají trénink písmen (názvů i zvuků, které k písmenům patří) jako nejsilněji stimulující vývoj znalosti písmen (stejné ale neplatí pro trénink fonematického povědomí) i jako nejsilněji stimulující rozvoj počátečního čtení a psaní.