Cílem příspěvku je představit a diskutovat možnosti a konkrétní postupy pro zachycení změn, které přináší diagnostická a intervenční práce v poradenském procesu. Ve svých teoretických východiscích se příspěvek obrací k tzv. sociokulturním přístupům ke studiu myšlení a poznávacích procesů, těží (zdánlivě zastarale) z odkazů původně ruské tradice tzv. kulturně historického přístupu a jejích ohlasů v evropské psychologii druhé poloviny dvacátého století.
Příspěvek představí myšlenkový rámec, ve kterém je o hodnocení výkonu (zejména výkonu v oblasti poznávacích procesů) uvažováno jako o hodnocení kapacity dítěte rozvíjet se a učit se novému. V návaznosti na vysvětlení výchozího myšlenkového rámce budou představeny a následně diskutovány konkrétní postupy, které lze využít v rámci poradenského procesu a intervenčních postupů poradenského psychologa.
Zvláštní důraz bude kladem na postupy označované jako ""dynamické"" (dynamické vyšetřování, hodnocení potenciality učit se apod.