Příspěvek se zabývá analýzou aktuálního stavu seniorské edukace v České republice. Reflektovány jsou některé krizové momenty a zvláštní pozornost je věnována zamyšlení nad strukturou nabídky edukačních aktivit.
V závěru se poté autor zamýšlí nad potenciálními možnosti budoucího vývoje.