Myšlenka lidských práv má původně dva zdroje. První tkví v tom, že práva mají chránit slabé, druhý v tom, že práva mají chránit svobodu.
Svoboda je ovšem svrchovaností a potažmo ryzím opakem. Jde tudíž o rozpor.
Východiskem je něco, co je na pomezí, přičemž jediným kandidátem na to je spontaneita.