Autorka pojednává o vývoji psaných textů a jejich funkci v počátcích českého přemyslovského státu. Ukazuje úlohu listů v komunikaci panovníka a politické reprezentace s nejvyššími církevními a říšskými činiteli.
Dále naznačuje význam písemností, především mandátů a listů, pro prosazování panovnické moci a konsolidaci státní správy. Sleduje rovněž úlohu listin, které byly prostředkem panovnické moci a konsolidace státu i nástrojem propagandy.