Příspěvek se zaměřil na historiografickou produkci M. Wietrowského SJ (1660-1737), zejména na metodu jeho práce s prameny.
Ačkoliv autor přiznává svou nepůvodnost a odkazuje na své zdroje v četných margináliích, svůj hlavní pramen - francouzského historika L. Maimbourga (1610-1686) - neuvádí.
Důvodem je zřejmě Maimbourgův konflikt s Římem, jeho vyloučení z jezuitského řádu a zařazení některých jeho spisů na index zakázaných knih. Příspěvek zkoumal Wietrowského způsob práce s francouzským originálem (přesný překlad, menší či větší míra přepracování, a to dokonce i u knih zakázaných).