Abstrakt
Příspěvek se snaží najít odpověď na několik otázek, které byly důležité pro architekturu posledních dvou Rožmberků, a to především Viléma z Rožmberka (1532-1592) a jeho poznání italské renesanční architektury a urbanismu během cesty do Itálie v letech 1551-1552. Pozornost je věnována také vlivu teoretických prací Sebastiana Serlia, zejména jeho sedmé knihy, na rozšiřování vědomostí o renesanční architektuře.
První vydání této práce (1575), bylo dedikováno Vilémovi z Rožmberka, i když ne samotným autorem (který zemřel v roce 1555), ale antikvářem Jacopo Stradou (1507-1588), který rukopis díla od Serlia koupil. Pozornost je věnována také residenci Viléma z Rožmberka v Českém Krumlově a problematice úpravy středověkého hradu v renesanční residenci. Článek se také zabývá otázkou vlivu stavební činnosti arcivévody Ferdinanda II Tyrolského (1529-1595) v Innsbrucku a Ambrasu na utváření panství a zahrad v Českém Krumlově.
Jako příklad z řady možných modelů Serliovy sedmé knihy uvádí autor v závěru tzv. Budějovickou bránu v Českém Krumlově.