Abstrakt
Studie se zabývá kritickou analýzou současného využívání konceptu nehmotného kulturního dědictví disciplínou evropské etnologie. Evropská etnologie má dlouholetou historickou zkušenost s problematizací klíčových analytických termínů svého studia ("lid", "tradiční lidová kultura", "folklor", "tradice").
Během jejích dlouhých dějin byly tyto termíny několikrát redefinovány, dekonstruovány či dokonce zcela opuštěny. V posledních letech tato externí i interní kritika tradiční etnologické terminologie vedla k rychlému akceptování aplikovaného a původně politického termínu "nehmotné kulturní dědictví", který byl primárně vytvořen pro mezinárodní agendu UNESCO.
Na rozdíl od výše zmíněných tradičních etnologických pojmů má tento koncept množství zjevných výhod (moderní chápání kultury jako procesu a praktiky, nejen jako produktu; sociální konstrukce jejího významu; braní v potaz rozhodnutí komunit či společností o jejím předávání z generace na generaci; mezinárodní konsensus jeho významu). Na druhou stranu s sebou ale tento koncept přináší celou řadu problematických skutečností (odvozenost z nejasně definovaného aplikovaného konceptu "dědictví"; povaha pouhého výčtu designátů, slabá teoretická reflexe tohoto pojmu kontrastující s jeho silným politickým a ideologickým pozadím).
Na základě přehledových Begriffgeschichte, tedy stručných dějin terminologie evropské etnologie, se předmětná studie snaží nalézt pro tento koncept vhodnou a vyváženou pozici a zvážit jeho roli pro tuto disciplínu, nacházející se na rozhraní mezi historickými, společenskými a humanitními vědami.