Studie je zaměřena na životopisy misionářů z řad obnovené Jednoty bratrské, které představují doposud málo reflektovaný pramen bratrské provenience. Životopisy je třeba vnímat jako prameny informativní povahy, které měly sloužit jako jistý druh komunikace celosvětově rozšířeného společenství. Pro další generace stoupenců Moravské církve měly být životopisy vzorem dobrého života a následné dobré smrti.
V prameni je tak zaznamenán nevšední přístup církve k jednotlivci, ale i úloha jednotlivce v rámci obnovené Jednoty bratrské. Studie je zaměřena jak na životopisy misionářů v obecnější rovině - tzn. jako prostředek utváření a posilování společné identity v rámci církve, tak i na konkrétn í životopis bratra Johanna Adolfa Küstera, který nám dává nahlédnout život běžného misionáře šířícího myšlenky obnovené Jednoty bratrské na přelomu 18. a 19. století.
Příspěvek se snaží upozorňit na nevšednost zmíněného pramene a zároveň na problém spjatý s překvapivě nedostatečným zájmem současné české historiografie o prameny vzešlé z činnosti obnovené Jednoty bratrské v širším slova smyslu.