V EQLS 2012 je konstrukt subjektivní pohody chápán jako komplexní pojem, který lze identifikovat na základě dvou skupin indikátorů - kognitivních a emocionálních. V pozadí operacionalizace tohoto konstruktu je koncepce E.
Dienera (2000), který vymezuje čtyři komponenty subjektivní pohody (životní spokojenost, spokojenost s významnými doménami života a pozitivní či negativní prožívání). Údaje EQLS 2012 poskytly možnost posoudit v binární logistické regresní analýze efektivnost vybraných sociálních činitelů jako prediktorů celkové životní spokojenosti. Ze sledovaných sociálních činitelů se jako významné prediktory ukázaly průměrná míra nezaměstnanosti; podíl rozvodů v poměru k počtu uzavřených manželství; míra vnímané korupce a úroveň kriminality.
Ze čtyř komponent Dienerova konceptu se všechny projevily jako signifikantní prediktory celkové životné spokojenosti, přičemž spokojenost s významnými životními doménami a celkový pocit štěstí, se jeví jako prediktory nejsilnější