Předkládaná studie se skládá ze tří částí. V první části je podán metodologický přehled a krátká rešerše hydronymie severovýchodního Bavorska a Chebska.
Cílem druhé části studie je revize současných představ o jménech vodních toků v Chebské pánvi, ve Smrčinách a na severu Hornofalcké pahorkatiny. Pro velké množství zdejších hydronym je dnes totiž předpokládán germánský nebo časně německý původ, a celá oblast je proto jazykovědci považována za nedílnou součást germánsko-časně německého komunikačního prostoru s dlouhodobou jazykovou kontinuitou, nepřerušenou ani slovanským zásahem.
Ve třetí části studie je konfrontováno prostorové rozložení germánsko-německých a slovanských hydronym s rozšířením řadových pohřebišť karolinsko-otonského období. Tato pohřebiště pozitivně korelují s germánsko-časně německými hydronymy, a naopak negativně s hydronymy slovanského původu.
Hydronyma tak nepotvrzují představy o uzavřené jazykově slovanské oblasti v tomto období. Otázkou samozřejmě zůstává, které sociální a geografické skupiny byly v 9. století nositeli německého, a které naopak slovanského jazyka, popř. které byly bilingvní.