Příspěvek představuje argumentační strategie, pomocí nichž ženský tisk Čsl. sociálně demokratické strany dělnické a Čsl. národní demokracie oslovoval voličky v předvolební kampani roku 1919. Autorky (a autoři) ženského předvolebního tisku v této první kampani vyjednávaly novou pozici žen jakožto politických aktérek, artikulovaly určitou koncepci ženských zájmů a zároveň agitovaly pro svou politickou stranu.
Při všech těchto úkolech se musely vyrovnávat nejen s prožitkem války a s ní související destabilizace dosavadního genderového řádu, ale zejména s mantinely dosavadního normativního konstruktu feminity. Toto napětí mezi společenským konstruktem feminity a novou politickou pozicí žen je centrálním tématem mého příspěvku.
Soustředím se zejména na to, jak ženské politické časopisy s tímto konstruktem pracovaly a jaký obraz ženy-občanky při tom vytvářely. Výběr politických stran přitom umožňuje sledovat fungování genderu v protnutí s kategorií třídy.