Článek se pokouší srovnat dva autory fin de siècle z německojazyčného prostoru (Thomas Mann a Hugo von Hofmannsthal) a snaží se nabídnout specificky "německou" interpretaci soudobých fenomén ů typu dandysmus nebo esteticismus. Pro německou oblast se zdá být relevantní Mannova koncepce měšťanství coby duchovní formy života.
Je to idea středu, vylučující jakýkoli exces a spojená s morálním závazkem. Německá "dekadence" proto postrádá explicitní protispolečenské gesto (dandysmus) a je čistě výrazem procesu "odměšťanštění".