Studie se zabývá "druhým obrazem" vévody Jana Zhořeleckého (1370-1396) v české a hornolužické historiografii 16.-19. století. Analyzuje kořeny utváření stereotypu o něm a dochází k závěru, že tento nejmladší syn Karla IV. zaujímá v historických vyprávěních o Horní Lužici jen okrajové místo.