Základem článku je dochovaný soubor dopisů, lístků, vzkazů, jež si v letech 1897-1936 navzájem adresovali J. S.
Machar a literární historik, publicista Jan Jakubec. Těžištěm této výměny byla léta 1898-1907 jako dokument Macharovy i Jakubcovy velice oddané a věrné účasti na postulování důkladněji a průkazněji založené literárněkritické, resp. literárněhistorické a ovšem také popularizační, vysvětlující práce.
Ta spočívala v konkrétních a často diskutabilních interpretacích a posléze v projektu kompendia Literatura česká devatenáctého století (1902-1907), na jehož realizaci se Jakubec výrazně podílel. Jako v jiných oblastech veřejného života byla i v oblasti rozpravy o literatuře revizionářská, polemická rétorika současně závazkem k reálným výkonům.
Ačkoli základ Jakubcova a Macharova angažovaného vypovídání o literatuře není radno zjednodušit na výsledek prostého následování podnětů, sugestivních výkladů a tezí Masarykových, nelze současně tento kontext dost docenit.