Německy hovořící obyvatelstvo po celá staletí spoluvytvářelo dějiny a kulturu českých zemí. Přesto se v současné době o německé menšin ě v České republice příliš neví, k čemuž přispívá i trvalé snižování počtu jejich příslušníků.
Mimo to je v posledních desetiletích tato skupina odborníky popisována jako kulturně a jazykově silně asi-milovaná a teritoriálně roztříštěná. Pohledem do minulosti Němců žijících na úze-mí českých zemí se nám však otevírá bohatá historie vzájemného česko-německého soužití, která je velmi úzce napojena na dějiny české státnosti.
Bylo to právě stýkání a potýkání Čechů a Němců v rámci jednoho společného územního celku, které for-movalo českou národní identitu - a nutně i identitu českých Němců, jejichž nikoli početní, ale politická a společenská síla se proměnila zejména po roce 1918 se vzni-kem prvorepublikového Československa. Dnešní neutěšená situace německé mino-rity je výsledkem dlouholetého historicko-politického vývoje, v jehož důsledku se toto obyvatelstvo stalo marginalizovanou etnickou skupinou.