Abstract
Chronické srdeční selhání je zásadním problémem současné kardiologie. Přesto v posledních letech nedošlo k žádné zásadní změně v terapeutických postupech.
V tomto smyslu jsou první výsledky studií s tzv. ARNI (angiotenzin-receptor neprilysin inhibitory) velmi nadějné.
Duální inhibice AT1 receptorů a neprilysinu blokuje osu renin-angiotenzin-aldosteron (RAS) a zároveň podporuje přirozený vazodilatační a diuretický efekt natriuretických peptidů. Rozsáhlá prospektivní randomizovaná multicentrická studie PARADIGM-HF u více jak 8000 nemocných se stabilizovaným chronickým srdečním selháním se systolickou dysfunkcí LK (EF LK <= TO 40 %, posléze <= TO 35 %), většinou ve funkční třídě NYHA II-III a s elevací BNP/NT-proBNP prokázala 20% snížení primárního endpointu (kardiovaskulární úmrtí nebo hospitalizace pro dekompenzaci srdečního selhání) ve skupině léčené ARNI (lék LCZ696 neboli sacubitril - valsartan).
Příznivý efekt ARNI byl konzistentní i pro celkovou a kardiální mortalitu, pro hospitalizace pro srdeční selhání a v řadě dalších podskupinových analýz, včetně kvality života. Léčba byla bezpečná, typickým nežádoucím účinkem byla hypotenze, která nicméně nevedla ke zvýšené nutnosti přerušení léčby.
Možnost duální inhibice RAS a neprilysinu se tak možná po dlouhé době stane první zásadnější změnou "paradigmatu" v léčbě stabilizovaného chronického srdečního selhání se systolickou dysfunkcí levé komory. Česká republika významným způsobem přispěla k úspěšnému uskutečnění studie PARADIGM-HF a všem aktivním centrům patří velký dík a uznání za vysoce kvalitně odvedenou práci.