Abstrakt
Současné výsledky metaanalýz a randomizovaných studií neposkytují důkazy pro nadřazenost perkutánní koronární intervence či optimální farmakoterapie ve smyslu redukce mortality či rizika vzniku infarktu myokardu při léčbě chronické stabilní oligosymp-tomatické ischemické choroby srdeční. Při rozhodování o způsobu léčby je nezbytné zvá žit další kritéria, kterými mohou být individuální klinická prezentace, rozsah ischemie či aterosklerotického postižení.
Stanovení individuálního rizika léze, a tedy i pa-cienta pomocí moderních invazivních zobrazovacích metod a užití bio-degradabilních technologií mohou v blízké budoucnosti sehrát na tomto poli významnou úlohu. Úloha intervenčního kardiologa současnosti v léčbě chronické stabilní ischemické choroby srdeční je při absenci definitivních randomizovaných dat zcela nezastupitelná a spočívá v uvážlivém a odpovědném výběru přiměřeného dia-gnostického a terapeutického postupu s nejlepším poměrem riziko vs prospěch pro pa-cienta.