U Ambrože Milánského (+397) se nejednou setkáváme s vyjádřením, že k Bohu a ke sjednocení s ním vede jediná cesta, totiž cesta víry v Kristovo Boží synovství. Zároveň u něj nalézáme rozličnost přístupů k biblickému textu i přesvědčení, že plnost tajemství Krista nelze vyčerpat.
Příspěvek se věnuje tomu, jak Ambrož pojímá vztah plurality exegetických přístupů k poznání Slova a jednotě víry.