Od roku 1980 je pro sledování stavu nádorového onemocnění prostaty používáno stanovení prostatického specifického antigenu (PSA) v krevním séru, následované dalšími diagnostickými postupy. Relativní spolehlivost komplexu těchto vyšetření je vykoupena nepříjemným, invazivním poškozením tkáně.
Z toho důvodu se v nynější době hledají molekuly, které by mohly stresové situace eliminovat a zvýšit záchyt (diagnostické markery) a také poskytnout informace o úspěšnosti operační léčby karcinomu prostaty (CaP). Naše výsledky srovnání dvou skupin pacientů (n = 30) ukazují, že pacienti, u kterých není jasné, zda byl karcinom operační léčbou kompletně odstraněn, vykazují v moči významně vyšší hladiny prolinu než pacienti, kteří byli po 6.-8. měsících po radikální prostatektomii prohlášeni za vyléčené.
Ačkoliv se prolin jeví jako slibný prognostický biomarker, k potvrzení jeho spolehlivosti je nutná rozsáhlá studie velkého souboru dlouhodobě sledovaných pacientů.