Kapitola interpretuje poškození lesa v důsledku kůrovcových kalamit v teoretickém rámci systémové teorie, tedy, zkrze koncepty resilience, nelinearity, a paměti. Jako centrální je při tom otázka resilience, tedy schopnosti systému absorbovat vnějši narušení (disturbance), projít změnou, ale stále si zachovat v zásadě stejnou funkci, strukturu a zpětné vazby.