Abstrakt
Úvod: Práce je zaměřena na léčbu pes equinovarus congenitus s preferencí operační taktiky posteroplantárního releasu u rigidních vad dle Dimeglia skupiny 1 a 2. Po intenzivní konzervativní terapii jsme od 90. let preferovali tento typ operace před radikálním releasem dle Mc Kaye.
Materiál a metoda: Posteroplantární release jsme indikovali v letech 2001-2010 ve 144 případech jako primární výkon. Primární operační výkon byl indikován u dětí od 8 měsíců věku, nejstaršímu pacientovi bylo 36 měsíců.
Tento typ výkonu byl indikován tam, kde po konzervativní terapii přetrvávala varózní, addukční a ekvin ózní deformita s hlubokými rýhami na mediální a dorzální straně nohy nad Achillovou šlachou. Je popsána operační taktika a postup operace pro dosažení korekce vady.
Koreční sádra byla přikládaná pooperačně po dobu 3 měsíců s přesádrováním po 3-4 týdnech. Výsledky: Součástí práce je hodnocení výsledků u 80 pacientů (105 nohou).
Nejdelší doba od operace je 13 let, nejkratší doba 3 roky a 2 měsíce. Tito pacienti byli vyšetřováni klinicky a současně rtg.
Výborný a dobrý výsledek - anatomické postavení nohy bylo dosaženo v 66,7 %, uspokojivý výsledek ve 24,9 %, špatný výsledek v 8,4 % u pacientů s arthrogryposis multiplex congenita a u dětí s pozitivní rodinnou anamnézou. Na rtg v bočné projekci pooperačně se úhel talokalkaneární zvýšil v průměru o 13 stupňů, v předozadní projekci o 10 stupňů.