Autor se zabývá vztahem mezi ústavně zaručeným právem na nestranný (či objektivní) správní orgán ve smyslu čl. 36 Listiny základních práv a svobod na straně jedné a zákonnou úpravou tohoto práva ve správním řádu na straně druhé. V této souvislosti a s přihlédnutím k aktuální judikatuře Nejvyššího správního soudu a Ústavního soudu rozebírá zejména otázky systémové podjatosti správních orgánů na úrovni orgánů obcí a krajů i ústředních správních úřadů (jejich vedoucích).
Na základě toho se zamýšlí nad mezemi a možnostmi řešení ystémové podjatosti v ČR de lege lata i de lege ferenda.