Anotace: text zasazuje ranou teorii architektury Norberga-Schulze do dějinných souvislostí, v nichž vznikla a jimiž je podmíněna. Interpretuje především vztah této teorie k modernitě, k dějinnému vývoji a domnělé nadčasovosti a ukazuje určité limity, které lze v této souvislosti v myšlení Norberga-Schulze najít.