Hybridní válka a hrozby - definice, implikace pro bezpečnost ČR a identifikace institucí, které by měly tento aspekt bezpečnosti řešit
Abstrakt
Pojmy hybridní válka a hybridní hrozby se v posledních měsících dostaly do širšího povědomí skrze záplavu odborných ale především novinářských článků jakož i vyjádření politiků. Popularita pojmu se však odrazila ve volnosti, s jakou se termín nyní používá.
Hybridní válka a hybridní hrozby tak mnohdy označují jevy, pro které máme vhodnější termíny, nebo jevy které mají jen málo společného s původním konceptem. Terminologické problémy by byly jistě sekundární, kdyby neměly přímý dopad na praktická doporučení stran obranyschopnosti NATO a především ČR.
Následující text proto sleduje tři cíle. Nejdříve vymezuje pojem hybridních válek a hybridních hrozeb a ukazuje na některé logické a empirické problémy spjaté s těmito koncepty, které ovlivňují jeho praktické využitelnosti.
Pro lepší pochopení významu jednotlivých aspektů tzv. hybridních válek pak stručně shrnuje dva případy - válku Izraele a Hizballáhu 2006 a Konfliktu na východní Ukrajině 2014/15. Druhým cílem pak je definice specifických hrozeb, kterým může být ČR vystavena a které mohou omezit její bezpečnost.
Finálně se text pokouší identifikovat instituce bezpečnostního systému ČR, které by měly jednotlivým aspektům tzv. hybridní hrozby čelit.