Abstrakt
Cíl: Žilní tromboembolismus (též tromboembolická nemoc; TEN) je závažné multifaktoriální onemocnění. V jeho etiopatogenezi se uplatňují vrozené a získané faktory.
U pacientů se závažným psychickým onemocněním léčených antipsychotiky je zvýšené riziko výskytu tohoto onemocnění oproti ostatní populaci. Metodika: Zaznamenali jsme deset případů výskytu TEN u pacientů s duševním onemocněním léčených antipsychotikem olanzapinem.
Diagnóza TEN byla stanovena ve Fakultní nemocnici Hradec Králové (FN HK) v letech 2004 až 2013. TEN byla objektivně prokázána zobrazovacími vyšetřeními (duplexní sonografie, CT angiografie) a laboratorními metodami (D-dimery).
V souboru byly přítomny 3 ženy. Průměrný věk byl 46 let.
Ve třech případech vznikla TEN v průběhu hospitalizace. V devíti případech se TEN klinicky manifestovala žiIní trombózou dolních končetin, z toho v jednom případě společně s plicní embolií, v 1 případě ischemickou cévní mozkovou příhodou (iCMP).
U všech pacientů se jednalo o příhody TEN bez anamnézy maligního onemocnění, traumatu či operace. Výsledky: U všech pacientů byly kromě medikace antipsychotikem přítomny klinické či laboratorní rizikové faktory vzniku TEN.
Nejčastějším klinickým rizikovým faktorem byla obezita (n = 7), dalším kouření (n = 6). Nejčastěji se vyskytujícím laboratorním rizikovým faktorem byla vyšší hladina F VIII (n = 4), dále mírná homocysteinémie (n = 3) a mutace FV Leiden (n = 2).
Ke vzniku TEN došlo u tří pacientů do 3 měsíců, u dalších tří pacientů do 6 měsíců od nasazení antipsychotika. Závěr: Popsali jsme soubor 10 pacientů s výskytem TEN při léčbě olanzapinem.
Ve všech případech byly detekovány další klinické nebo laboratorní rizikové faktory. Olanzapin |ze považovat za precipitující faktor vzniku TEN.
Při jeho podávání je třeba monitorovat klinické známky TEN, zejm éna při přítomnosti více rizikových faktorů.