Studie shrnuje dosavadní snahy o poznání různých rolí učitele v případech, kdy učitelovo vyučování a studentovo učení - alespoň zčásti - probíhá ve virtuálním prostředí. Cílem studie je najít odpověď na dvě otázky: Mění se role učitele v situacích e-learningu oproti tradiční výuce? Pokud ano, jakých hlavních podob učitelovy role nabývají? V první části je vysvětlen vztah mezi pojmy role - funkce - kompetence i používaná terminologie.
Jádro studie tvoří tzv. systematický přehled prací publikovaných v letech 1995-2015. Vyhledávací strategie identifikovala 49 prací v angličtině a francouzštině a 11 prací v čj.
Podrobnější výklad o učitelových rolích je strukturován do čtyř oddílů: 1. teoreticky stanovené role, 2. role stanovené kvalitativními výzkumy, 3. role zjištěné kvantitativními výzkumy, 4. role identifikované smíšenými výzkumy. Závěry: Učitelova role je pojem multidimenzionální.
Při e-learningu přibývá učitelských rolí, neboť kromě zvládnutí pedagogických rolí, musí učitel nově zvládnout role technické a technologické. Oproti tradiční výuce se role učitele v e-learningu posouvají k rolím typu: aktér změny, tvůrce pozitivního klimatu výuky, facilitátor učení, kouč, poradce, dokonce i spolustudující; do pozadí ustupuje dominantní role člověka řídícího průběh výuky; nově se objevují role projektanta, vývojáře, experta na technologie, technika reagujícího na technické problémy.
Nelze ovšem zapomínat na skutečnost, že mnohé učitelovy role jsou kontextově podmíněné. Existuje též koncepční problém.
Většina autorů ve svých úvahách postupuje tak, že ze znalosti výsledné podoby interakce učitel-studenti při e-learningu (jež je výsledkem určitých hardwarových a softwarových omezení) odvozují, které role za této konstelace může učitel plnit. Lze však postupovat i jinak: už ve chvíli, kdy projektujeme nový počítačový systém, který je určen pro vzdělávání lidí, bychom si měli stanovit, které role má plnit učitel a které role počítačový program.