Abstrakt
K základní léčbě osteoporózy můžeme v současné době počítat především antiresorpční léky, tedy léky, které tlumí vznik, dozrávání a aktivitu osteoklastů a zvyšují jejich apoptózu (ERT, SERM, CT, bisfosfonáty a denosumab), a osteoanabolické léky, které zvyšují novotvorbu kostní tkáně (parathormon, vitamin D, stroncium, protilátky proti sclerostinu). Základním lékem v léčbě osteoporózy v jakémkoliv léčebném schématu musí být kalcium.
Léčba je dlouhodobá a doporučená dávka vápníku se řídí věkem nemocného a závažností onemocnění. Kalcium je jedním z klíčových prvků pro správné fungování organismu.
Pokud hodnoty vitaminu D nejsou adekvátní, vápník nemůže být absorbován v adekvátním množství ve střevě a je nutné jej získávat náhradní cestou z kostí, což má velmi nepříznivé účinky na jejich strukturu a pevnost. Klíčovým účinkem vitaminu D je podpora vstřebávání vápníku a fosforu ve střevě, regulace stálosti těchto prvků v organismu útlumem sekrece parathormonu a kontrola kostní mineralizace.
Devadesát procent celkového množství vitaminu D se získává prostřednictvím slunečního záření a z potravy. U starší populace je už kožní enzymatický aparát většinou méně funkční (vystavování se slunci není příliš účinné), a hodnota vitaminu D je tedy logicky trvale snížená.
K zajištění jeho optimální sérové koncentrace je třeba cíleně doplňovat vitamin D3. Náležitá hodnota vitaminu D zároveň až čtyřnásobně zvyšuje svalovou sílu, což může hrát klíčovou roli při prevenci pádů u seniorů.
Právě ty jsou bezpochyby hlavní příčinou zlomenin krčku stehenní kosti.