Abstrakt
Přehledová studie v první části konstatuje, že školní psychologové na celém světě mají v náplni práce nejen poskytovat psychologické služby žákům, učitelům a rodičům, ale také se aktivně zapojovat do výzkumu. Druhá část předkládá novou typologii školních psychologů: (1) ti, co působí na vysokých školách; (2) ti, co současně působí jak na vysoké škole, tak v terénu; (3) ti, co se připravují na dráhu školního psychologa jak na vysoké škole, tak v terénu; (4) ti, co působí jen v terénu. Třetí část studie upozorňuje, že zrušením rezortního ústavu, který se zabýval školním poradenstvím, se zredukovala výzkumná základna školní psychologie. Izolované snahy učitelů na katedrách psychologie českých vysokých škol nemohou tento deficit nahradit. Čtvrtá část se věnuje zájemcům, kteří se teprve připravují na profesi školního psychologa. Jejich pregraduální nebo postgraduální příprava končí mj. obhajobou kvalifikační práce. Studie porovnává témata obhájených kvalifikačních prací v ČR s tématy v USA a upozorňuje na témata, která jsou u nás opomíjena. Pátá část si všímá školních psychologů, kteří již působí na základních a středních školách. S oporou o koncepci S. Štecha uvádí čtyři základní typy výzkumných činností, které mohou školní psychologové ve škole realizovat. Závěr studie zní: školní psychologie u nás vstupuje do nové vývojové etapy, v níž je třeba posílit roli školního psychologa jako badatele školy. Bude to výhodné jak pro obor samotný, tak pro české školství.