Cílem tohoto příspěvku je analýza dvou skupin právních otázek, které se týkají staveb zřizovaných nebo užívaných pro náboženské účely (sakrálních staveb), a to v širším celoevropském kontextu sílícího multikulturalismu a rostoucího střetávání různých náboženství, vyznání a od nich odvozených kultur. První skupina zahrnuje základní ústavněprávní otázky týkající se vztahu mezi ústavně zaručenou náboženskou svobodou a ústavně zaručeným právem vlastnit a pokojně užívat svůj majetek na straně jedné a možnostmi jejich zákonného (právního) omezování na straně druhé.
Druhá skupina pak zahrnuje vybrané otázky platné české stavebněprávní (potažmo veřejnoprávní) úpravy, které mají či mohou mít zvláštní význam pro umísťování, provádění nebo užívání sakrálních staveb.