Monografie o ruské komunitě na českém území je součástí řešení projektů zabývajících se monitoringem integračních procesů cizinců třetích zemí v České republice. Ruská komunita vykazuje na rozdíl od ostatních početně významných cizineckých subpopulací řadu specifik.
Smyslem monografie je tyto odlišnosti zjistit, prověřit stav a vývoj ukazatelů integrace v uply-nulých pěti letech a doplnit rozbor číselných (administrativních) údajů o relevantní poznatky o názorech, postojích a životě ruských občanů v ČR. Metodologicky vychází monografie ze dvou částí, které se v textu vzájemně prolínají.
První část zahrnuje rozbor kvantitativních dat - integračních ukazatelů s orientací na ruskou komunitu. Druhá část vychází z kvalitativní sondy založené na řízených rozhovorech, která obohacuje zjištěné závěry o aktuální názory a postoje ruských imigrantů v České republice.
Občané Ruské federace jsou třetí největší imigrační komunitou v ČR. Nejčastějším důvodem pro jejich pobyt na území České republiky je sloučení rodiny.
Charakteristickým rysem ruské komunity je také zájem o studium v České republice. Naopak, ve srovnání s jinými národnostmi je méně častým důvodem pobytu v ČR zaměstnání/podnikání.
Typickým jevem je vysoký podíl žen v ruské subpopulaci. Většina ruských imigrantů také vykazovala relativně vysoký socioekonomický status.
Rozhovory poukázaly na důležitost existence ruské komunity v ČR. Z šetření vyplývá, že z hlediska sociální integrace má převažující část respondentů snahu se integrovat do české společnosti.
Nicméně byly identifikovány i rizikové skupiny z hlediska integrace: děti imigrantů, které navštěvují ruské školy, ženy v domácnosti a důchodci, kteří se často pohybují jen v "ruském prostředí". Ohroženou skupinou mohou být i zaměstnanci pracující v rámci tzv. etnické ekonomiky.
K segregaci může přispívat i nevyvážená prostorová koncentrace Rusů v rámci ČR.