Tato práce zvolila za účelem formulace doporučení pro nové modely vládnutí PPP specifický přístup v několika směrech. Předně se zaměřuje na fázi implementaci projektů a snaží se odhalit míru selhávání dopravních PPP v jednotlivých evropských státech a následně jejich příčiny v rámci institucionálního rámce PPP.
Neúspěch PPP přitom definuje jako neuskutečnění či vynucenou restrukturalizaci projektu, do kterého již bylo vloženo nezanedbatelné množství prostředků a snahy ze strany vlády či jiné složky veřejné správy. Teoretické poznatky ohledně institucionálního pole PPP a ideálního typu partnerství práce konfrontuje s množstvím empirických poznatků o fungování reálných PPP programů v Evropě a postojů jednotlivých aktérů.
Jako výchozí bod slouží standardizované rozhovory s profesionály s dlouholetou zkušeností v oblasti PPP na straně veřejného i soukromého sektoru a zároveň rozsáhlá databáze charakteristik a zkušeností z PPP programů evropských zemí i jednotlivých projektů nashromážděné individuálně i ve spolupráci s kolegy z akce EU COST TU1001 PPP in transport: Trends and Theory. Mimo tyto zdroje cenných dat a informací byl proveden zvláštní sběr podkladů o implementaci PPP v podmínkách zemí střední a východní Evropy a strukturovaná interview s 22 dlouholetými profesionály v oblasti PPP.
Ze všech těchto zdrojů lze nejen relativně spolehlivě vyhodnotit úspěch či neúspěch PPP programu dané země a vytvořit věrohodné vysvětlení faktorů stojících za (ne)úspěchem PPP v evropských státech, ale rovněž formulovat principy partnership governance jako doporučení pro politickou praxi s ohledem na specifika různých socio-kulturních kontextů.