Pro Claudelovo geopolitické vidění je charakteristická jistá rozštěpenost: na jedné straně se opírá o mýtus katolické střední Evropy, která byla vystavěna herezi a schismatu; na straně druhé mu vévodí melodramatický a odkouzlený realismus. Claudel ve svém díle vychází z vlastních zkušeností z pražského a německého pobytu.
Zatímco v duchovní poezii Claudel Čechy a Polsko idealizuje, v denících oba národy podrobuje kritice a v divadle pak poukazuje na jejich tragickou bezvýchodnost.