Abstrakt
Bolest ucha je jednou z nejčastějších příčin návštěvy ORL ambulance. Věkové spektrum nemocných zahrnuje všechny skupiny od novorozenců po pokročilé seniory.
Podle jednotlivých věkových skupin se liší i výskyt určitých typických diagnóz. Většina pacientů přichází v akutním stadiu během prvních tří dnů, menší část vyhledá pomoc později, a to zejména při nižší intenzitě obtíží.
Bolest v uchu může nabývat různých kvalit - ostrá, tupá, pulzující, řezavá, vystřelující či bodavá. Souhrnně se pro všechny typy ušní bolesti používá termín otalgie.
Podle etiologie se dělí na primární otalgii - bolest ušního původu a sekundární otalgii (angl. referred otalgia), přenesenou bolest, kdy se příčina obtíží nachází mimo anatomické struktury ucha. Nejčastější příčiny primární otalgie jsou záněty vnějšího a středního ucha, dále úrazy a nádory vnějšího a středního ucha.
Vnitřní ucho nemá vlastní senzitivní inervaci, proto nebolí. Mezi nejčastější příčiny sekundární otalgie řadíme onemocnění zubů, patologie čelistního kloubu a funkční poruchy krční páteře a přilehlých svalů.
Z hlediska závažnosti onemocnění jsou v diferenciální diagnostice sekundární otalgie na prvním místě záněty a nádory orofaryngu, může se jednat o komplikaci angíny (paratonzilární absces, parafaryngeální absces) nebo nádor (karcinom tonzily, karcinom kořene jazyka). K diagnosticky nejnáročnějším příčinám sekundární otalgie patří onemocnění vzdálených orgánů (např. štítná žláza, jícen, žaludek, srdce).
Sekundární otalgie vzniká na podkladě konvergence senzitivní aferentace z oblasti hlavy a krku v nucleus spinalis nervi trigemini. Prolínání oblastí senzitivně zásobených hlavovými nervy lze vysvětlit i z hlediska vývoje.
Orgány vývojově vycházející z faryngových (žaberních) oblouků si ponechávají př íslušnou senzitivní inervaci i v případě, že jejich konečná lokalizace může být původnímu místu vzdálená (n. glossopharyngeus zásobuje středouší i kořen jazyka). Podle zkušeností autorů je sekundární otalgie diagnostikována u 30-50 % nemocných s bolestí ucha, v literatuře se uvádí 12-50 %.
Klinická závažnost sekundární otalgie spočívá v rozmanitosti nemocí, které se bolestí ucha mohou projevovat, některé z nich jsou až život ohrožující.