Systémová korupce není selháním jednotlivců, tedy výsledkem jejich deviantního chování, ale kolektivní fenomén postihující zejména veřejné instituce. Jeho cílem je etablovat korupční normy uvnitř těchto institucí a jejich prostřednictvím ovlivňovat tvorby politik, administrativní rozhodování, veřejné zadávání, chování pracovníků správy apod.
Navzdory tomu, že dopady systémové korupce na veřejnou správu, občanské svobody, sociální soudržnost a veřejnou ekonomiku jsou dobře známy, máme k dispozici jen velmi málo praktických výzkumů s konkrétní evidencí výskytu systémové korupce. Tento článek se pokouší objasnit, jak připravit sadu indikátorů systémové korupce a následně jen identifikovat a ověřit v reálném politickém prostředí - v našem případě jde o správu a politické rozhodování města Liberec mezi lety 1998 až 2010.
Výzkum byl založen na hloubkových rozhovorech (s politiky, úředníky, pracovníky justice atd.), analýze dokumentů (dokumenty rady města, smlouvy, faktury atd.) a politické a mediální analýze. Výsledky jsou výmluvné, protože porozumění, jak korupční systém ve skutečnosti pracuje, může vést k aplikaci vhodných antikorupčních řešení.