Hodnocení představitelnosti, konkrétnosti, specifičnosti, familiarity a věku osvojení českých substantiv a sloves: vztahy a souvislosti
Abstrakt
Cílem práce bylo získat k vytipovaným českým slovům soubor subjektivních norem a popsat základní vztahy těchto vlastností mezi sebou i vůči objektivním normám a reakčním časům při identifikaci slov. Soubor a procedura.
Bylo vybráno 63 substantiv a 35 sloves. Tato slova byla zařazena do dvou dotazníků.
Elektronický dotazník, distribuovaný metodou sněhové koule e-mailem, zjišťoval věk osvojení jednotlivých slov. Papírový dotazník byl distribuován studentům maturitního ročníku tří pražských středních škol (N = 249).
Studenti hodnotili slova podle konkrétnosti/představitelnosti/specifičnosti/familiarity. Ke slovům byly opatřeny údaje o jejich psané a mluvené frekvenci z korpusů SYN a ORAL 2008 a naměřeny reakční časy při jejich identifikaci.
Hypotézy. Jedním z předpokladů bylo to, že s hodnotami reakčních časů budou souviset subjektivní normy: čím nižší odhad věku osvojení slova a vyšší míra představitelnosti /konkrétnosti /specifičnosti/familiarity, tím kratší reakční čas.
Statistická analýza. Vztahy mezi všemi normami a reakčními časy byly ověřovány na základě Pearsonova korelačního koeficientu, koeficientu parciální korelace s vyloučením vlivu mluvené frekvence a modelů lineární regrese.
Výsledky. Na českých datech byly potvrzeny některé nálezy zahraničních studií: substantiva mají vyšší míru představitelnosti než slovesa, představitelnost a konkrétnost spolu vysoce korelují,familiarita má těsnější vztah k mluvené frekvenci než k psané.
Modely lineární regrese ukázaly, že všechny subjektivní normy se statisticky významně podílejí na vysvětlení variability hodnot reakčních časů a že p ředstavitelnost statisticky významně predikuje hodnoty ostatních subjektivních norem. Omezení.
Závěry o vztazích mezi normami limituje malý vzorek slov, k nimž byly normy sbírány.