Předmětem tohoto příspěvku jsou dvě staroseverské ságy o Tristanovi. První, Tristrams saga ok Ísǫndar, je vážně míněný překlad Thomase, vytvořený na zakázku norského krále počátkem 13. stol.
Druhý text, Saga af Tristram ok Ísodd, vznikl na Islandu 14. století, jako následné zpracování norského překladu. Chtěla bych ukázat, že islandská sága je záměrná parodie.
Zásadní otázky pak znějí, co mohlo být ve 14. století na Islandu skutečně vnímáno komicky a co tento text mohl zesměšňovat z předlohy? Zda smyslem islandské ságy bylo to jen pobavení, nebo i hlubší satirická reflexe v rámci dvorské kultury?