Jak se dá zacházet s principem kategorizace, aneb jak se krajané sami legitimizují na příkladu krajanů ze západní Ukrajiny
Abstrakt
Základem jednání je kategorizace, pomocí které se účelně třídí podněty z vnější reality. Zapotřebí je tak určité třídící hledisko, které podněty oprostí od specifických distinkcí a kvantifikuje je do rámce obecnějšího. Čím více jsou však kategorie konvenční, tím spíše by se mělo vycházet z hlediska, že všechny jevy nemohou být kvantifikovatelné na základě kategorií, ale že jejich partikularity by měly být relativisticky postaveny (minimálně) na úroveň společensky poplatných kategorií.
Nic takového se však v českém mediálním, společenském a často i sociálně-vědním prostoru neděje. Toto schéma je však zcela jistě zřejmé pro mnohé odborníky, a proto se namísto teoretického výkladu zaměřím spíše na konkrétní příklady krajanů žijících v zahraničí, kde bude rozebrán přístup k jejich kvantifikaci do konvenčních kategorií.
Bude tím poukázáno, jakým způsobem jsou jejich partikularity bagatelizovány nebo marginalizovány, čímž se zviditelňuje poplatnost zařazení do obecnějších kategorií. Tím se nejen příslušné kategorie v české sociální realitě upevňují, neboť jí konvenují, ale také dobře slouží české politice (i českému státnímu zájmu), která je sama původcem těchto kategorií.