Abstrakt
Uvnitř Církve československé husitské je v posledních letech téma identity diskutováno. Článek se snaží postihnout základní objektivní a subjektivní vrstvy sebepojetí CČSH vzhledem k Duchovní správě. V objektivní vrstvě tvoří přehled církevních dokumentů, podle kterých by se člen církve měl řídit.
Subjektivní část sebepojetí CČSH tvoří konkrétní subjektivní uchopení, zpracování a praktická činnost vzhledem k objektivním a dalším faktorům. Ve druhé části článku zaznívají příklady dobré praxe, konkretizování potřeb a možnosti jejich uspokojení vzhledem ke službě v Duchovní správě. Čtenář je veden k vlastní reflexi, porozumění a vyjádření identity CČSH i své identity v této organizaci.
Na základě sdílení potřeb a konkrétních možností by se v církvi na poli vikariátů, po zpracování tohoto článku, mohla rozvinout konstruktivní diskuze s praktickými výstupy do života NO, diecézí i církve jako celku.