Článek začíná popisem fenomenologického projektu Renauda Barbarase, v němž je důsledně sledována "logika" fenomenologické korelace. Narušení rovnováhy této korelace, k němuž doch ází u Jeana-Luca Mariona a které vyústí ve zkoumání saturovaných fenoménů, popisuje kapitola druhá.
Třetí kapitola následně představuje jedno z možných radikálních rozpracování Marionova pojmu "dávání" - fenomenologii Marca Richira. Závěrečná část označuje všechny tři projekty termínem "post-klasická eidetika" a dospívá k poznatku, že by tato eidetika neměla být posledním slovem fenomenologie.