Příspěvek se věnuje písemným pracím vysokoškolských studentů ve vztahu k jazykové kreativitě. Představuje téma v kontextu diskuse o vyjadřovacích a komunikačních schopnostech studentů a také z hlediska aktuální důležitosti umění adekvátně komunikovat. Článek představuje jeden konkrétní typ písemného cvičení a následně analýzu dlouhodobě shormažďovaného materiálu, tedy výsledky zpracování tohoto zadání.
Z výsledků vyplývá, že většina prací je (dle Gaussovy křivky) průměrná, určité (a nemalé) procento prací je ovšem zpracováno z hlediska kreativity i celkového přístupu k textu nadstandardně. Pro zdokonalování vyjadřovací tvořivosti je nicméně třeba ji během vyučování soustavně trénovat.