Abstrakt
Příspěvek si bere za cíl popsat komunikační strategie komiksu pomocí sémiotické analýzy. Metodologie bude spočívat v zkoumání významů komiksového sdělení na několika rovinách označování - lingvistické, vizuální a auditivní.
Teoreticky bude čerpat především z teorie Jurije Lotmana a jeho studií o filmové estetice, modelových systémech a jazycích umění. Příspěvek tedy bude popisovat tvorbu teorie komiksu jako syntetizující postup, který spojuje několik sémiotických systémů.
Pozornost bude věnována především problematice ikonických a konvenčních znaků. Autorka by ráda představila komiks jako druh specifického, jednotného kódu a popsala jeho distinktivní rysy.