Článek pojednává o funerální kultuře raného novověku ve Finsku na příkladu katedrály ve městě Turku (Åbo). Úvod stručně shrnuje finské dějiny, sleduje vývoj pohřebního ritu v důsledku růstu sídelních center, kulturních vlivů sousedících národů a christianizace. Následně se zaměřuje na centrum finského křesťanství - katedrálu ve městě Turku - a zabývá se jejími funerálními památkami.
Jedná se především o monumenty důstojníků švédského krále Gustava II. Adolfa, posledním zmiňovaným hrobem je tumba královny Karin Månsdotter, která byla na současné místo přenesena roku 1876.