Abstrakt
Cíl: Cílem naší studie bylo zjistit sílu jednotlivých položek v Montrealském kognitivním testu (MoCA) a dále pak vytvořit krátký (dvoupoložkový) skrínink k detekci podprůměrného kognitivního výkonu založeném na Montrealském kognitivním testu (MoCA). Soubor a metodika: Soubor tvořilo 540 kognitivně zdravých osob starších 60 let (průměrný věk 75,6+-9,1, let vzdělání 12,7+-3,5, 54% žen).
K administraci byla použita česká verze MoCA. Pomocí Spearmanova koeficientu korelace jsme zjištovali, které položky nejvíce korelují s celkovým skóre MoCA.
Dále jsme ověřovali, jaké kombinace dvou položek z MoCA nejlépe zachytí jedince s výkonem nižším než jedna směrodatná odchylka pod normou v MoCA pomocí ROC (receiver operating characteristic) analýzy. Výsledky: Průměrný MoCA skór byl 24,69+-2,86.
Psychometricky definovaný práh rizikového kognitivního výkonu byl stanoven jako jedna směrodatná odchylka od průměru, tedy celkový skór v MoCA LESS-THAN OR EQUAL TO22. S celkovým MoCA skóre nejsilněji korelovalo oddálené vybavení z paměti (RS=0,75), test hodin (RS= 0,41) a opakování dvou vět (RS= 0,37).
Nejlepší diskriminační potenciál měly tyto dvojice položek: opakování dvou vět a oddálené vybavení (AUC=0,869), test hodin a oddálené vybavení (AUC=0,859). Závěr: Nejdůležitější položkou z MoCA pro záchyt jedince s podprůměrným výkonem je subtest oddálené vybavení.
Kombinace s testem hodin tvoří možnou alternativu zkrácení MoCA, která umožnuje záchyt jedince s podprůměrným kognitivním výkonem. Psychometrické parametry takto sestaveného testu je nutné ověřit v samostatné studii.