Abstrakt
Koncept vnímané akademické účinnosti, který rozšiřuje teorii vnímané osobní účinnosti Alberta Bandury, je významným činitelem ovlivňujícím školní úspěšnost žáků. Záměrem této práce bylo vytvořen í výzkumného nástroje pro měření vnímané akademické účinnosti u žáků středních škol.
Za tímto účelem byl sestaven dotazník, který byl následně ověřen v rámci pilotní studie a poté zadán žákům prvních až třetích ročníků pěti pražských gymnázií. Výzkumný vzorek činilo celkem 611 žáků.
Získaná data byla podrobena položkové a faktorové analýze, ověřeny byly i další psychometrické charakteristiky dotazníku. Ze získaných závěrů vyplývá, že se jedná o reliabilní výzkumný nástroj s uspokojivou validitou využitelný ve školní praxi.
Výzkum rovněž odhalil souvislosti vnímané akademické účinnosti s dalšími proměnnými, jako je pohlaví, věk či prožívání náročných školních situací žáky.
