Abstrakt
Státní nakladatelství Odeon fungovalo v Československu od roku 1953 do roku 1992, kdy prošlo neúspěšnou reorganizací, po níž následovalo roku 1994 ukočení činnosti nakladatelství. Odeon byl tedy v provozu téměř celé období českých dějin, které je nazýváno totalita, a které se v oblasti kultury vyznačovalo určitými typickými rysy, jako byla cenzura tisku, zákaz jistých autorů apod.
Při studiu soudobých dějin českého národa lze snadno narazit na zásadní pojem "ostrůvky svobody", jímž se označují určitá místa, organizace, skupiny atd., které fungovaly ať už více či méně nápadně v rámci totalitního státu. Všechny měly společnou jednu věc, a to že jejich vliv byl velmi značně omezený.
To je právě věc, v níž se Odeon od těchto ostatních "otrůvků" nápadně lišil. Za dobu své existence totiž vydalo nakladatelství Odeon kolem 8 000 titulů (přibližně 150 titulů ročně), Klub čtenářů, který v rámci nakladatelství fungoval, měl přes 400 000 členů.
Odeon také získal mnoho ocenění na veletrzích po celém světě a vydával překlady knih z velkého množství cizích jazyků, včetně perštiny a eskymáčtiny. To z něj podle mého názoru dělá přímo "ostrov svobody" a nikoliv jen další "ostrůvek".
Zásadní otázkou však je, jak se mohlo státní nakladatelství v totalitním státě vyvinout v "ostrov svobody"? Budu zde prezentovat, jak fungovala redakce nakladatelství, jak si dokázala poradit s vládní cenzurou, co to bylo "pokrývání" překladatelů, jak silná byla státní kontrola činnosti nakladatelství a několik dalších témat, skrze které bude mít každý šanci poznat, jak moc byl Odeon důležitý pro český národ. Mé vlastní poznatky budou doplněny o citace bývalých pracovníků Odeonu, které celému tématu dodávají na autentičnosti.