Zlomeniny proximálního femuru patří mezi častá poranění. U dětí a u pacientů s fyziologickou kostní strukturou souvisejí s vysoko energetickým traumatem, u starších pacientů jsou typická nízko energetická traumata při osteoporóze.
Tyto zlomeniny se rozdělují na zlomeniny hlavice, krčku, dále pertrochanterické, intertrochanterické a subtrochanterické. Není-li kontraindikace vždy je indikována operační léčba.
Dlouhý klidový režim na lůžku doprovází vysoké riziko rozvoje tromboembolické nemoci, pneumonie i dekubitálních lézí. Výsledkem konzervativní léčby u extrakapsulárních zlomenin je navíc zhojení ve špatném postavení nebo rozvoj pakloubu.
U izolovaných zlomenin hlavice femuru je prováděna osteosyntéza šrouby. U zlomenin krčku femuru a vitální hlavici se provádí osteosyntéza 3 kanylovanými šrouby nebo dlahou typu DHS (dynamic hip screw), u avitální hlavice a u starších pacientů je implantována náhrada kyčelního kloubu.
Pertrochanterické a intertrochanterické zlomeniny lze fixovat nitrodřeňovou osteosyntézou (PFN, PFN A, PFH - proximal femoral nail/hřeb), která umožňuje i miniinvazivní zavedení a má vyšší stabilitu v oblasti diafýzy, nebo dlahovou osteosyntézou (DHS) určenou pro stabilní pertrochanterické zlomeniny. Subtrochanterické zlomeniny lze stabilizovat nitrodřeňově (PFN long, PFN A long), popř. dlahou (DCS distal codylar screw, proximální femorální LCP - locking compression plate).
Otevřená repozice s dlahou je výhodná u patologických zlomenin, neboť umožňuje odběr bioptického vzorku. Nedílnou součástí léčby je rehabilitace, která zahrnuje chůzi o berlích, popř. v chodítku s odlehčením po dobu nejméně 6 týdnů.