Lékařská vysokoškolská knihovna dnes - informační centrum pro studium, vědu a praxi. Informační a informatická linie
Abstract
Při porovnání dnešní moderní lékařské (vysokoškolské) knihovny roku 2016 s relativně nedávnou minulostí, se objeví obraz dvou strukturálně shodných, ale funkčně odlišných útvarů, byť se stejným smyslem existence a stejnými cílovými uživatelskými skupinami. Možnost implementace nových technologií a jejich rozvoj přinesl obrovské možnosti do knihoven a informačních institucí.
Primární i sekundární informační zdroje v elektronické formě, přístupné lokálně i vzdáleně v režimu 24/7 jsou dnes běžným a naprosto samozřejmým standardem, komplementárním s klasickou a stále nezastupitelnou studijní p-literaturou. Provoz informační instituce je v současné době charakterizován sdružováním do větších funkčních celků.
A to ať na základě organizační (příkladem jsou fakultní knihovny Univerzity Karlovy v Praze, UK) nebo tematické (5 lékařských knihoven UK, z nichž 4 jsou společná pracoviště s fakultními nemocnicemi). Softwarové aplikace (např. knihovnický systém Aleph, portál e-zdrojů, systém evidence publikačních aktivit OBD) jsou jednotné a společné všem fakultám.
Finančně náročná akvizice elektronických informačních zdrojů je řešena v okruhu profesně příbuzných fakult. Vše zastřešuje a koordinuje Ústřední knihovna Univerzity Karlovy v Praze (ÚKUK).
Koncepce ÚKUK, schválená v roce 2014, a na jejím základě rozdělené odborné kompetence mezi ÚKUK a Ústav výpočetní techniky (ÚVT) UK odstartovaly rychlý a potřebný rozvoj na celé univerzitě. Obě tyto organizační složky UK mají dnes jasně vymezené kompetence - ÚKUK informační a ÚVT informatické, zajišťující optimální rozvoj složky technické a technologické a složky informačního obsahu a jeho zprostředkování.
Každá linie, odbornost, má svá specifika, která nelze zaměňovat. Obě specializace se učí dobře komunikovat, spolupracovat a jedna druhou respektovat.