Kapitola popisuje historii jedné z nejvýznamnějších mapových sbírek Evropy Ta je neoddělitelně spjata s Geografickým ústavem a prof. V. Švamberou.
Byla založena roku 1891. Státní mapová sbírka (SSM) byla na popud V. Švambery a jeho kolegů ustanovena 29. 11. 1920.
Sbírka byla hojně dotována Ministerstvem školství a osvěty. Dary získávala z Vojenského zeměpisného ústavu.
V edici starých map českého území Monumenta Cartographica Bohemiae byly vydávány zajímavé faksimile. Po 2. světové válce získala množství konfiskátů z německé univerzity a ze zámeckých knihoven, pozůstalost po prof.
V. Švamberovi, mapovou sbírku Národního musea a část kolekce Univerzitní knihovny. SSM řídil od roku 1945 doc.
K. Kuchař.
V letech 1946-1960 vydával odborné periodikum Kartografický přehled. Roku 1953 byla SSM včleněna do ĆSAV jako Kabinet pro kartografii.
K. Kuchař připravil k vydání rozšíření edice starých map pro další země Československa.
Tento rozsáhlý atlas však nevyšel. V roce 1963 byl Kabinet kartografie sloučen s Kabinetem pro morfologii Geografického ústavu v Brně.
Ve sbírce vyrostlo mnoho zajímavých osobností spojených s historickou kartografií: O. Kudrnovská, A.
Dvořáčková, L. Mucha, J.
Mojdl nebo I. Kupčík.
Po smrti prof. Kuchaře činnost Mapové sbírky spíše stagnovala.
Geografický ústav byl zrušen 30. 4. 1993 a Mapová sbírka byla vrácena UK. Od roku 1993 do roku 2003 vedl sbírku plk. doc D.
Moravec. Byla prováděna rychlá evidence katalogizačních lístků do databáze Access pomocí studentů.
Bohužel bylo velmi obtížné se ve sbírce orientovat. V roce 2010 byla jmenována ředitelkou MS E.
Novotná. Zahájila projekty spojené s revitalizací sbírky.
Za podpory Geografické sekce a PřF UK byla provedena rozsáhlá rekonstrukce MS. V projektu TEMAP MK ČR bylo zkatalogizováno 58 000 dokumentů, zapsáno 90 000 jednotek a zpřístupněno 65 000 map.
Mapová sbírka vlastní 130 00 mapových listů, 2 000 atlasů a 85 glóbů. Zhruba polovinu fondu tvoří staré tisky, rukopisy a unikáty.